5 způsobů, jak být lepším člověkem

Nebo se tak alespoň cítit. Protože být dobrý člověk je hodně individuální pojem, který si každý vyloží po svém. Já vám tedy ukážu, díky čemu si připadám jako lepší člověk já.

 

Bod č. 1

 

Podporujte potřebné

Mám takovou mánii, že přibližně každé tři měsíce probírám doma šatníky, abych vyřadila oblečení, které už nikdo nenosí. A přestože si příliš často nové věci nekupuju, vždycky tam něco nepotřebného najdu.
U mláďat to pak bývá ještě štědřejší, protože ty zvládají co čtvrtletí z poloviny svých věcí vyrůst.
A pokud bych snad neulovila nic u sebe ani u dětí, ostatní členové rodiny to jistí.
Ostatně, vždycky projevují neskutečnou radost, když jim udělám nálet do skříně a vyházím z ní nepotřebné. Nikdy jim tam totiž nezbude víc, než polovina předešlého množství.
Když už takhle všechno přehrabu, roztřídím věci na ty pěkné či použitelné, které vzápětí odnesu do kontejneru na oblečení a hračky pro potřebné, co mi stojí hned za bytem, nebo zajdu na internet, kde vyhledám lidi v nouzi. Oblečení, které je už na vyhození, většinou spacifikují doma s tím, že to odvezou do práce. V dílně je totiž vždycky o hadry nouze, jak je mi často opakováno.
Tím si pročistím skříně a udělám dobrou věc nejen pro sebe, ale i pro druhé. To se člověk ihned cítí o něco lépe. A když k tomu přidám ještě podporu nějaké charitativní či podobné organizace, je to úplně ideální.

Takže pokud se chcete cítit lépe, darujte staré věci těm, kteří je potřebují nebo si vyberte nějakou charitu a tu podpořte. Nezáleží na tom, jestli to budou zvířátka, děti, senioři nebo postižení, ani jestli bude vaše pomoc finanční, osobní, věcná nebo jiná. Jakmile to pomáhá, má to svůj význam a plní svůj účel, což je nejdůležitější :)

Bod č. 2

 

Dělejte radost

Tak tohle mě baví ze všeho absolutně nejvíc.
Vždycky jsem ráda dávala druhým dárky, dlouho dopředu je vymýšlela nebo vyráběla, a potom sledovala, jestli je potěší nebo ne. Zakládala jsem si a stále si zakládám na tom, že se snažím pokaždé vymyslet něco nového, neopakovat se a především co nejvíce překvapit a nadchnout. Až před nějakým časem jsem však pochopila, že to není o dárkách.
To, co mě na tom tak baví, je očividná radost druhých, za kterou můžu. A k tomu dárky ani nepotřebujete.
Stačí se jen odhodlat a chtít někoho potěšit. Ani to nemusí být člověk, kterého znáte. Potěšit můžete kohokoliv a přinejlepším byste měli udělat radost alespoň jednomu člověku denně.

Tak se přestaňte ostýchat a usmívejte se, protože i obyčejným úsměvem můžete někomu zlepšit den. Nebojte se pochválit nějaké hrdé mamince její dítko v kočárku nebo někomu jinému suprové boty, pomuchlat se s naprosto zabláceným hafanem při venčení svého pána či podržet někomu dveře v obchodě.
Pokud jde o blízké a známé, tam máte možností nespočet.
Kamarádce můžete zcela nečekaně poslat vtipný email, který vás zrovna napadne a kamarádovi popřát příjemný den v práci, přestože neví, kde mu hlava stojí. Rodině nachystat dobrou snídani a sousedům donést kus koláče, co jste upekli. Nebo dostali, pokud nepečete :D
A když už v tom budete, nezapomeňte občas potěšit i svoje mazlíčky, protože ti jsou v tomhle mistři :)

Bod č. 3

 

Chovejte se pozorně a ohleduplně

Nejsem eko člověk a nejsem ani bio člověk. Přesto mám hrozně ráda přírodu, zvířata a věci, co mají opravdovou hodnotu. Akorát se mi zdá, že zrovna tyhle věci moc lidí nebere v potaz.
Proto jsem zahájila malou osvětu alespoň u nás doma. Pro začátek.
Už žádný palmový olej a zbytečná éčka. Pryč s přebytečnými parabeny, sulfáty a kdejakými blbostmi. A nepodporování velkochovů.
Jakmile můžu něco řešit přírodně nebo trochu víc přirozeně, musím to prostě zkusit. Za zkoušku totiž člověk nic nedá.
Od malička miluju bylinky a jejich vůni, strašně jsem obdivovala bylinkářky s jejich schopnostmi a mám ráda východní medicínu, která je založená především na přírodních produktech.
Stejně tak se mi mnohem více líbí domácí chovy zvířat, kde sice taky dochází na porážku, ale nefunguje to tam tak drasticky. Naopak si tam zvířata odžijí docela pěkný a pohodlný život.
Proto se snažím kupovat maso, vajíčka i mléko jen od prověřených a známých lidí a pomalu se přesunuju k přírodní kosmetice i léčitelství.
Ale netvrdím, že musí honem všechna chemie z domu a nikdy se už ničeho nepřírodního nedotknu. Osobně jsem pro zlatou střední cestu, protože ta prospěje většinou nejvíc.

Zkuste se tedy poohlédnout ve svém okolí po někom, kdo prodává domácí vajíčka nebo mléko a zajímejte se, odkud pochází maso, co si chcete koupit. Téměř všude bývají menší či větší chovy, které nepatří do velkoprůmyslu a nechovají se v nich ke zvířatům jako k obyčejným věcem.
Pokuste se nahlédnout pod pokličku problematiky s palmovým olejem a jemu podobným, ozkoušejte některé přírodní produkty a za cenu svého času trochu omezte spotřebu chemikálií.
Uděláte tím něco dobrého pro své zdraví a ještě si budete připadat jako lepší člověk, protože ušetříte kousek přírody. A to se vyplatí :)

Bod č. 4

 

Dělejte dobré skutky

To mě učili ve skautu, když jsem byla malá.
Smutné trochu je, že jsem je opravdu hrozně dělat chtěla, protože mi to přišlo jako super věc, ale skoro nikdy jsem nenatrefila na dobrou příležitost. Nebo jsem ji spíše neviděla.
Nicméně jsem vyrostla a tím i učinila bezvadný objev. Dobré skutky se dají dělat skoro všude, kam vejdete a většinou se u toho ani nepřetrhnete.
To se vyplatí, no ne?

Proto pouštějte seniory, nemocné nebo těhotné sednout v nacpané MHD, ochotně poraďte někomu, kdo se vás ptá na cestu nebo kam ten vlak jede a když někdo nevidí, jestli mají jeho oblíbený časopis nebo někam nedosáhne, buďte mu k ruce. Jemu tím pomůžete, nic vám to nevezme a uděláte dobrý skutek, čímž sami sobě dopřejete pocit uspokojení, že nejste lhostejní jako ostatní :)

Bod č. 5

 

Naslouchejte

Zřejmě ten nejdůležitější bod ze všech.
Když totiž druhé sledujete a nasloucháte jim, dozvíte se velkou spoustu věcí. Nic moc zajímavého pro ty, kteří nejsou zvědaví, ale takových naštěstí moc není.
Řekněte sami, není bezvadný, když vás někdo vyslechne nebo dokonce už od pohledu pozná, co máte na srdci? Přitom mu k tomu stačí, aby byl chvíli zticha a všímal si vás.
A tohle můžete udělat i vy, což je naprostá pecka.
Já jsem třeba hrozně ukecaná. Opravdu hrozně moc, už od malička.
Ale protože jsem v dětství hodně času trávila ve společnosti dospělých, se kterými si toho jako prcek nemáte moc co říct, naučila jsem se poslouchat a pozorovat. A jde mi to možná ještě lépe, než to mluvení, protože mě to vážně hodně baví.

Tak si z toho zkuste udělat zábavu i vy. Ono je totiž bezva, když vám lidé důvěřují a nebojí se vám svěřit.
Nebo když vám dokonce věří natolik, že je zajímá váš názor či rada.
To je teprve úspěch!
A co je na tom nejlepší?
Zaručeně to z vás nejen udělá lepšího člověka, ale ještě vás to i povzbudí :)

A jaké jsou vaše typy na to, abyste se cítili lepšími?