pondělí 15. února 2016

Proč slavit Valentýna

Spousta lidí miluje sv. Valentýna a každý rok se těší, jak ho krásně oslaví se svojí drahou polovičkou. A pokud žádnou nemají, prostě si udělají pěkný den sami pro sebe. 
Potom je tu ta druhá polovina lidí, co tenhle svátek nesnáší, rozhodně ho neslaví a pokud ano, tak jen z donucení.
A já vám teď řeknu, proč se vlastně slavit musí.


V dřívějších dobách si nepamatuju, že by kvůli Valentýnu byl takový humbuk.
Lidi ho měli v povědomí, někdo ho i slavil a ostatní ho prostě ignorovali. Za poslední roky je z toho ale neskutečně velká masírka, která vás doslova bombarduje z každé výlohy, reklamy, obchodu, oběžníku a prostě úplně všeho, na co si jen vzpomenete.
Skoro by se dalo říct, že nás Valentýn doslova šikanuje svojí všudypřítomností. A přitom to má být svátek zamilovaných.
To tak!

Čím dál častěji slýchám názor, že přeci není potřeba jeden den k tomu, abychom mohli oslavovat svoji lásku. To přeci můžeme udělat kterýkoliv den v roce si jen vzpomeneme a je to dokonce mnohem víc romantičtější, než když to každý udělá na Valentýna, protože to se prostě musí.
Základ téhle myšlenky je správný. 
Zvláštní ovšem je, že tohle téměř ve všech případech prohlašují ti, co jsou sami.
Proč?
Protože ti, kteří jsou v páru, si naprosto zřetelně uvědomují, že v realitě to tak úplně nefunguje.
Důvod?

1) Když se na slavení sv. Valentýna rozhodnete vykašlat jen vy, vaše drahá polovička vám to prostě neodpustí.
Vlastně se můžete vsadit, že vás buď obviní z nedostatku lásky, pozornosti či smyslu pro romantiku, v horším případě poté nízké inteligence, sobectví, pokrytectví a neschopnosti docenit to, co všechno pro vás ten druhý dělá.

2) Když se na něj rozhodnete vykašlat oba, budete mít sice klid, ale někde ve skrytu duše vám bude stále strašit myšlenka, že jste něco vynechali.
Protože i při skálopevném přesvědčení o tom, že je Valentýn absolutní hovadina a vy odmítáte tenhle komerční způsob, jak z lidí tahat peníze, podporovat, bude vás pronásledovat pocit, že tenhle den je přeci určený k tomu, abyste pro svou polovičku něco pěkného udělali a dali jí tím najevo, jak ji máte rádi, což vás naprosto znejistí. Můžete totiž stoprocentně věřit tomu, že o to ten druhý nestojí? Neříká to jen proto, že vám se ten svátek nelíbí?

3) Když se jeden z vás rozhodne sv. Valentýna za každou cenu oslavit, s největší pravděpodobností vám na to druhý kývne jen z donucení. 
To znamená, že minimálně jeden z vás bude na konci přinejmenším nespokojený, natož pak v opojení nehynoucí lásky. Nikdo je totiž necítí neskonale milován, když je z něj vyznání násilně páčeno nebo se musí tvářit, jak ho to přetvařování neskutečně baví. A druhého tyhle rádoby dobrovolné projevy beztak neuspokojí natolik, aby to stálo za řeč.

4) Když se ho rozhodnete oba za každou cenu oslavit, máte největší šanci na úspěch.
Ale stejně vám to nezaručí, že to dopadne tak, jak by mělo, protože je značné procento pravděpodobnosti, že u vás bude platit pravidlo 2 nebo 3 a vy jste se pro tohle rozhodli jen kvůli tomu, abyste se vyhnuli jedničce.


A proč teda vlastně musíte dodržovat Valentýn, když byste mohli svou lásku projevit kterýkoliv jiný den v roce?

Protože si tím koledujete o pěkné problémy.
Všichni sice milují dokazování lásky do toho druhého, ale když se vytasíte s kyticí růží, bezvadnou večeří nebo nějakým super plánem na oslavu v jinak běžný den, stanete se terčem podezření, že si něco žehlíte. 
Ať už nevěru, rozbité auto, zapomenuté výročí nebo zatraceně drahou kabelku, nevyhnete se tomu. A protože lidé mají obvykle pud sebezáchovy, raději se uchýlí k oslavě sv. Valentýna, než riskovat rozchod kvůli projevu nehynoucí lásky podle sebe.

Pokud vás zajímá, jak ho prožívám já, tak je to každý rok stejné.
Ráno po probuzení vezmu mobil, napíšu všem svým zadaným přátelům vtipnou upomínku o tom, že na něj nesmí zapomenout, pokud chtějí být dále šťastně zadaní, a tím mám Valentýn oficiálně odbyt :D

A co vy?