čtvrtek 15. října 2015

Poprask roku aneb Blogerka 2015

Ano, ano, už je to tu zas. Již třetí ročník soutěže, ve které se vybírají nejúspěšnější blogeři a vlogeři za daný rok. To je bomba sama o sobě, no ne? Popravdě, řekla bych, že ani ne, ovšem pořádně tikající bombu z toho udělali všichni přihlížející, v těsném závěsu s těmi zúčastněními. Nebo mi to tak alespoň přijde.
Poslední dobou se opět hodně propírá blogová a vlogová scéna, ostatně jako každý rok v tomto období, kdy se blíží zmiňovaná soutěž. Jen se mi zdá, že rok od roku se vytváří stále větší tlak skrze horší a horší reakce diváků, rýpání hejtrů a celkově negativního postoje, jež někteří zaujímají. Otázkou je, proč to tak je. Proč negativní vlnu šíří nejen diváci a čtenáři, ale dokonce i samotní blogeři?

Osobně si myslím, že je na obou stranách důvod absolutně identický. Ti, co přihlíží prostě nemohou něčí úspěch rozdýchat, ať už proto, že je jim daná osoba nesympatická, že patří mezi skálopevné fanoušky jiného blogera, který tím pádem prohrál, nebo proto, že je bodá osten závisti, kolik si toho vítěz odnese a za co vlastně? Že dostane kupu věcí zadarmo a jen o tom něco napíše nebo natočí? A za to dostane další věci zadarmo? To je přeci otřesné a strašně nespravedlivé! Ani snad nemá cenu zmiňovat, že takhle snadné to opravdu není, ale když si to osekáte a zjednodušíte na absolutní kostru, pak ano, přesně za tohle bloger či vloger získal vítězní místo. Protože umí podat věci takovým způsobem, který osloví nejširší publikum a dokáže zaujmout. Můžete se postavit na hlavu, ale nespravedlivé na tom nic není. Každý umíme něco. A jen hlupák toho nevyužije pro své dobro.
Potom tu máme blogery a vlogery samotné, které se dělí na dvě skupinky, jak jsem stačila vypozorovat. Tedy přesněji na tři, ale pokud budeme mluvit o těch negativních, tak jen na dvě.
Nejprve tu máme ty, jež se také účastní soutěže, ale nevyhrají, popřípadě se ani neumístí a skončí kdesi v zapomnění mezi desítkami podobných blogů. Tam je to pravděpodobně čirá závist či pocit pokoření a ublížení, že oni nezvítězili, přestože jsou stejně dobří, možná dokonce lepší a rozhodně si to zasloužili! Kde je ale potom chyba? Nespravedlivá porota? Vše je podplacené? Je to o známostech, které vítězové mají a oni ne? Možností je nespočet. Ale co třeba pouhý fakt, že prostě tak dobří či ojedinělí nejste? A že chyba bude s největší pravděpodobností právě u vás? Jen těžko si člověk dokáže připustit vlastí chybu a vyrovnat se s podupaným egem. Nicméně, pokud vám mohu poradit, vykašlete se na negativní emoce. Ano, jsou na místě a máte právo cítit se zhrzeně. Jenomže takový pocit by vás neměl ochromit na více než pár hodin a v tu dobu je nejlepší držet se na míle daleko od mobilů, tabletů, notebooků a dalších podobných věcech s přístupem na internet. Ve druhé fázi byste si měli sednout ke své práci a podívat se objektivně na své výsledky snažení. Vážně není co zlepšit? Máte všechno perfektně nafocené, popsané, rozepsané, přidáváte pravidelně nové články a stejně to nefunguje? Potom možná není na škodu si uvědomit, že tohle nejsou jediné parametry, co vám zajistí výhru a spoustu fanoušků, protože takových blogů a vlogů jsou tu desítky. Ono to chce také trochu osobitosti a originality, jinak se uplatníte leda tak v nějakém časopise, kde se ztratíte mezi stejně "profesionálními" redaktory. Rozhodně vám ale k příští výhře nepomůže, když budete předem házet na ostatní špínu, očerňovat je a pomlouvat. To vám totiž s největší pravděpodobností zajistí především to, že nikdy nevyhrajete.

A druhá, podstatně menší skupinka, je tvořena zarytými odpůrci této komerční soutěže a jí podobných. V tom bych neviděla žádný problém. V dnešní době máme spousty alternativně smýšlejících lidí, které masové akce a podobné mainstreamové záležitosti spíše znechucují. A určitě mají právo na to svůj názor vyjádřit. Jen mi nejde na rozum, proč to musí dělat rok co rok? Pokud mě něco opravdu tak moc nezajímá nebo tak moc znechucuje, proč se tím budu každý rok zabývat a věnovat tomu svou pozornost? Protože je toho přeci všude plno a mně to strašně drásá nervy? Já tedy nevím, ale sama Blogerku roku sleduju a přitom musím vyloženě hledat, abych si o tom něco přečetla, takže nedokážu pochopit, co za stránky to navštěvují, že to na ně "křičí ze všech stran" :D Přijde mi tedy značně pokrytecké, když pokaždé vidím, jak si vzájemně gratulují, že jejich blogy nikdo naštěstí do té frašky nenominoval, že by se toho za žádnou cenu účastnit nechtěli a nedej bůh, kdyby snad dokonce vyhráli? To by se musel nejspíše celý vesmír otočit vzhůru nohama, protože to by se stát ani nemohlo, když je to celé tak zmanipulované. A ke všemu jsou porotci idioti, jo!
Nechci nikomu brát jeho přesvědčení, ale na mě to celé působí stejně závistivě jako chování ostatních. Pouze s tím rozdílem, že si tito lidé uvědomují, že na výhru svým počinem nemají, ale aby neztratili tvář a nemuseli prožít to zklamání, kdy přeci jen trochu doufají, že by snad zvítězit mohli, ale nakonec se tak nestane, raději se stavějí do role toho, kdo o to přeci vůbec nestojí a pro koho je to celé naprosto trapná záležitost. Takže jsou v závěru úplně stejně negativističtí, pomlouvační a já si jen říkám, jestli to vážně máte zapotřebí.

Patřit mezi sledované blogy, nejspíše by se na mě teď všichni popíchnutí osopili, jak to můžu posuzovat, když jsem s blogováním teprve začala a vůbec nic o tom nevím, jenomže... Blogovala jsem ještě v době, kdy byly blogy na samotném počátku vzniku a i když jsem s tím pak přestala a nějaký čas ani celou tuhle sféru nesledovala, poslední 2 - 3 roky ji zase docela poctivě pozoruji a myslím si, že i pouhý čtenář či divák si může utvořit docela dobrý obrázek o tom, jak to mezi blogery, vlogery a jejich příznivci či odpůrci funguje. Samozřejmě je to celé ale jen můj vlastní názor, se kterým někdo souhlasit může, někdo nemusí a je to každého věc. Každý člověk by měl být schopný utvořit si vlastní názor na druhé. Jen jsem toho názoru, že by všichni lidé mohli zkusit být více přejícní, pozitivní, přátelští a otevření, namísto opaku a více se snažit zapracovat sami na sobě než hledat chyby na druhých, přestože je to ta těžší cesta :)

Jinak všem nominovaným přeji hodně úspěchu, nepropadnutí negativním emocem při neúspěchu a výhercům předem mockrát gratuluju! Kdo ví, třeba se tam za pár let objevím na stupních vítězů taky! :D

Michi

Žádné komentáře:

Okomentovat